15 srpna, 2010 Categorized under: Nezařazené - No Comment

Tajemství úspěchu na mistrovství aneb cesta na měsíc a zpět

Z předchozího příspěvku od Xaveria Džáji Hájka víme, jak proběhla naše cesta k vícemistrovství na letošním Gameconu v České Třebové. A teď se dozvíme, co bylo hlavní příčinou našeho, jako vždy, neočekávaného úspěchu.

Páteční úspěch v podobě postupu do semifinále byl jako každoročně zaručen dostatečně vysokou mírou nepřipravenosti, klasickou mírou neznalosti reálií daného světa a příběhu a v neposlední řadě volbou vynikajícího pídžeje (tímto zdravíme Almiho). Základní charakteristika našeho pátečního hraní by se dala každoročně shrnout jako nedělní procházka po sluncem zalité polní cestě mezi lány žloutnoucího obilí pod blankytnou oblohou s několika málo bílými obláčky, které po ní honí jemný vánek, s občasnými zastávkami na piknik. To platí naprosto přesně pro celé páteční hraní vyjma posledních třiceti minut, kdy vždycky zjistíme, že se nám naprosto nedostává času a procházka se mění ve zběsilou jízdu na řvoucích motorkách dvěstěpadesátkou po dvouproudé, totálně zacpané, dálnici. Vždycky to pak dopadá tak, že jsme sice na dobré cestě, ale to, zda to bude stačit, se dozvídáme až mezi posledními a se slovy „noo, rozhodoval jsem mezi dvěma družinami o posledním postupujícím a nakonec to máte s odřenýma ušima vy“ (tímto zdravíme Lumíka:-) ).

To ale nic nemění na tom, že v době vyhlašování se již pečlivě připravujeme na sobotní pokračování (cožse v případě nepostupu může v rámci zachování dekóra vždycky změnit v pití na žal). Letos to byla obzvláště vypečená příprava, která proběhla v místním klubu Apollo. Teď bych se jen krátce věnoval letošnímu pátečnímu soustředění, protože Xaverius ho, zcela nepochopitelně, ze svých komentářů vypustil. Posádka raketoplánu Apollo byla: Jarča (Timbuktoo, alchymistka), Míla (Sad, hraničář), Honza (Xaverius, čaroděj) a Martin (Taitava, zloděj). Zpočátku to vypadalo na tragédii hned po startu. Náš příchod znamenal okamžité navýšení průměrného věku o několik jednotek a Sad málem nerozdýchal tetování ve tvaru chobotnice na paži slečny z místního stánku s langošema (octopofóbie – naštěstí převzal vládu nad tělem Míla). Když už to vypadalo na brzký odchod, rozhodli jsme se vstoupit i přímo do zamlžených útrob raketoplánu. Uvnitř bylo cca 53, 5 °C, vlhko a i jinak celkově příjemné klima. A navíc také boxerský automat a soudek s rumem. A tak jsme odletěli na měsíc. Ani nevím, jak dlouho cesta trvala, ale všechno se to zvrtlo, když si Xaverius v desátém kole rumového dýchánku nedopatřením magicky posílil rum ve svém kalíšku a místo, aby s námi vystoupil, chtěl začít tančit s místními kráskami. To jsme místním kráskám nemohli udělat, a tak jsme ho s Mílou popadli kolem ramen a vydali se zpět na základnu. Cesta to byla velice bujará a dlouhá. Xaverius se celou cestu pokoušel sesílat kouzla jako hyperprostor, neviditelnost, Montyho čardáš nebo Polymorfóza. Naštěstí měl tak velký postih na soustředění, že se mu to ani jednou nepovedlo. A tak se nám aspoň snažil znepříjemnit cestu tím, že se na nás věšel, předkopával nohy a neočekávaně měnil směr chůze. Nakonec jsme přeci jen zdárně dorazili na základnu a měli cca 3 až 4 hodinky na důležitý spánek. Toliko k letošnímu pátku. Může to sloužit také jako pozvánka pro ostatní družiny pro příští rok (zvané jsou pouze ty plnoleté:-) ).

Nejdůležitější prvek znamenající úspěch v sobotní hrací části je, aby polovina družiny byla poněkud unavena na první polovinu hraní. Loni a předloni jsme toto nedodrželi a unavena byla větší část, a proto jsme nedosáhli tak výrazných úspěchů. Letos, vzhledem k tomu, že jeden člen družiny musel odjet, to bylo přesně 3 ku 3. A tak, ve chvíli, kdy první, čilé, trojici začaly docházet nápady a invence, probrala se druhá polovina družiny a, neovlivněna dějem z první poloviny sobotní části, přispěla svými neotřelými nápady ke zdárnému zakončení semifinále a k úspěšnému postupu do nedělního finále.

Finále. Prozatím jsme se do něj během čtyř účastí na mistrovství dostali dvakrát. Dvakrát z toho bylo druhé místo. Určitě úspěch, ale příště musíme otestovat, zda nebude lepší, aby i v sobotu večer došlo k letu na měsíc v Apollu, tentokráte s druhou polovinou družiny nebo zda by nestálo za to, pozvat k letu i zbylé postupivší posádky s tím, že Xaverius provede svůj trik s magickým posilněním rumu na jejich členy. Třeba se poté i my dočkáme té pocty a staneme na stupni nejvyšším.:-)

Leave a Reply