Leden 23, 2009 Categorized under: Nezařazené - 2 komentáře

Brepty a přeřeky ještě z Dračáku

Mílův nákup

Míla:“A kolik by stál tento luk?“
Prodavač:“30 zlatých“
Míla chvíli smlouval a nakonec kapituloval, popůjčoval si potřebné peníze a koupil si luk za 30 zlatých. O chvíli později tamtéž.
Jarča:“A kolikpak byste chtěl za tento luk?“ (ten samý luk)
Prodavač (ten samý prodavač):“5 zlatých ………“

Dvě černé vrány v naší družině

Popis situace – hraničář Vojta a bojovník Tomášek se otrávili z červích výparů a leží nehybní na zemi, druhý hraničář Míla leží omráčený pod nohama zloděje Martina, který brání vchod do místnosti před rozzuřeným zlobrem, alchymista Rohlík a kouzelník Džája jsou živí a zdraví.
1.kolo – zloděj se ubránil, Rohlík zkoumá červy, Džája kouká do chodby, kde se bojuje
2.kolo – zloděj se ubránil, Rohlík se jde kouknout k chodbě, kde se bojuje, Džája zapaluje pochodeň a jde zkoumat druhou chodbu vedoucí z místnosti
3.kolo – zloděj se ubránil, Rohlík se vrací k červům a ZNOVU je zkoumá, Džája se vrací, protože se tam sám bojí
4.kolo – zloděj se ubránil, ale pomalu umdlévá, Rohlík se jde OPĚT kouknout, jak to vypadá s bojem, Džája napodobuje Rohlíka
5.kolo – zloděj padá omráčený k zemi, zlobr ho při cestě do místnosti zašlápne, stejně jako Mílu, Džája vrhá JEDEN modrý blesk a zlobr je mrtev
Typická ukázka toho, jak to vypadá, když družina spolupracuje na vysoké úrovni…….

Noční cesta lesem

Noc nás dostihla v lese na břehu jezera a uprostřed noci nás probudil praskot větví…po chvílích zmatku ale navodil dobrou náladu Míla, který prohlásil, že bysme si mohli nalámat nějaké CHRUNDÍ a zapálit oheň. Dodnes řada z nás netuší, co to vlastně to chrundí je a v předtuše toho, že to možná ani vědět nechceme, se radši neptáme.

Martinova směnka

Při první návštěvě vesnice byl objeven mimo jiné i bankéř. Martin neodolal a hned si svých těžce vydřených 20 zlatých uložil do banky na výhodný úrok. Dlouhou dobu smlouval o úroku a o podmínkách, neustále uklidňován, že směnku vezmou všude a že výnos bude velký.V dalším městě si poté chtěl něco koupit, ale jaksi se mu nedostávalo peněz. Jaké překvapení, že směnku od něj nikde nikdo nechtěl vzít. Kdo by to byl čekal? No, vypadalo to, že naprosto všichni, kromě Martina samotného.

Mílova posedlost hlavonožci

Jak již bylo řečeno v historii naší družiny, Míla dostává v přítomnosti hlavonožců tiky a mění se v šílené monstrum. Má to své příčiny.
V jednom z mnoha podzemí (myslím, že to bylo v ruinách hradu se sochou) jsme se dostali do částečně zatopené oblasti, ve které jsme objevili rakev plnou zlata. Ta se tam samozřejmě neválela jen tak, bez svého strážce. Tím byla obrovská chobotnice. Část družiny byla v té době v jiné části sklepení, takže se jí postavilo neúplné torzo, ale přesto úspěšně. Míla bojoval jako lev, ale bohužel ho jeden z úderů chapadla srazil na zem, kde zůstal ležet v mdlobách. A co čert a Kudla nechtěl, chobotnice se jako na potvoru převalila zrovna na to samé místo, takže chudák Míla byl udušen hnusným, slizkým tělem obří chobotnice. Jeho smutek a splín se znásobil o to víc, že to byla jeho skoro rok piplaná postava. Tak vznikla jeho fobie z chobotnic.
Překonal ji, když jsme podruhé narazili na tohoto, až překvapivě často se vyskytujícího, tvora v místech, kde nemá žádnou potravu. To bylo v podzemí se šémem a Míla chobotnici (cituji) „rozmáznul po stropě“ jedním obřím úderem.
Stal se tak z něj zapřísáhlý odpůrce hlavonožců a podobných nestvůr.

Lekce plavání

Poté, co Míla zabil svou chobotničku, stál před naší družinou nelehký úkol, podplavat mříž, která půlila bazének a která bránila další cestě. Abych lépe popsal onen bazének, tak byl uprostřed místnosti a kolem byla normálně pevná podlaha.
První podplaval zloděj Martin, který to zvládl naprosto bez problémů. S menšími problémy se za ním dostal i válečník Tomáš. Ovšem zbylí členové party by na mokrém vysvědčení nejspíš nedostali ani želvu. Neustále se pokoušeli o utopení a ani je nenapadlo, že by se mohli jednoduše držet mříže a tak ji i podplout (mříž sama zasahovala jen pár centisáhů pod hladinu). Anebo, že by je to i napadlo, ale byla to vůle Bož…..teda Kudlí?

Rukavice „totální anihilace“

Při boji s netopýry si polomrtvý zloděj Martin vzpomněl, že má ve vaku meč bastard a štít a že by je mohl dát barbarovi Tomáškovi, který je jistě využije líp. Tak se i stalo a při předávce zloděje (jenž evidentně barbary nemá moc v lásce) napadlo, že si z Tomáše trošku vystřelí.
M:“A chceš i ty rukavice totální anihilace“
T:“Co to je?“ (zlodějovo velké zadostiučinění)
M:“Těma, když se někoho dotkneš, tak se rozpadne na prach.“
T:“ A proč jsi mi je nedal hned?“ (rozhořčeně)
Překvapivě se v tu chvíli chytil i Pán Jeskyně Kudla.
K:“To už tohle kolo nejde, ty mu můžeš dát až příště.“
Myslím, že jednoho dne někdo začne střílet během hry ze samopalu a Kudlovi to vadit ani nebude.

Tomáškův nákup

Smlouvání v obchodě se zbraněmi. Tomáš nemá na brnění a na štít a tak se snaží prodat něco ze své výbavy.
Tomáš:“A koupil bys ode mě nějaké zlato?“
Obchodník:“A co máš?“
Tomáš:“Tuhle stříbrnou jehlici……….“

Martinova rada

Půlka družiny bojuje v místnosti za úzkou plazivkou a oba barbaři se nudí na chodbě před ní, protože skrz ni nedokáží prolézt. Martin tedy radí Tomovi:
M:“Tak střílej skrz tu plazivku z luku, ne?“
Potom zkontroluje situaci v místnosti a postavení jednotlivých osob a rychle dodává
M:“NESTŘÍLEJ!!!!!!“
Stojí totiž zádama k plazivce hned u jejího ústí…..

Vojtův panák

Konečně se k nám po dlouhé době připojil i Vojtík. Již dlouho nehrál, takže mu musely být vysvětleny pravidla rozšířeného souboje a také si musel vybrat figurku. Míla mu je nabízel se slovy –
M:“Pojď si vybrat panáka.“
A Vojta odvětil.
V:“Já nemůžu, já jsem tady autem…….“

Džájův pokus o zmatení

Po delší doby jsme se vrátili do Silvenu a zastavili jsme se u alchymisty pro rady a pro vybavení. Alchymista vyšel před krámek a nešťastně se zeptal: „Co mi nesete?“ Příležitosti se chopil Džája: „Nic. Co bysme ti měli nosit? My jsme ti snad měli něco donést?“ Chvíli pokračoval v tomto duchu ale nakonec se mu přece jen nebohého alchymisty zželelo, když viděl zmatek v jeho očích a další rozhovor se již nesl v normálním duchu.

Krollův pokus o seznámení

Kroll Tereza se snaží přidružit k části naší družiny vysedávající v hospodě.
Tereza: „Vy jste místní?“
Míla: „Ne, my ani nevíme odkud jsme.“

Debata na téma, co se šémem

Míla: „Předpokládám, že šém bude mít nějakou jamku … „
Tomášek: „Já už ho mám v jamce….. „
O to více je třeba ocenit následnou odvahu Džáji, který byl ochoten šém od Tomáška převzít. Nebo že by to byla úchylka?

Rozhovor krolla s barbarem válečníkem

Po určité době smlouvání mezi těmito dvěmi „nejinteligentnějšími“ součástmi naší družiny Tomášek prohlásil: „Připomíná mi to jako když se baví blbý a blbější.“
Velice trefné.

Přechod řeky

Před námi je rozvodněná řeka široká asi 15 sáhů a nikdo z nás neumí plavat a jediný kroll je schopný řeku přejít. Když v tom Vojtu hraničáře napadne úžasný nápad: „Pojďte, nanosíme kameny a postavíme přehradu a po ní přejdeme.“ No, on měl vždycky trošku megalomanské sklony.

Písečná past

V podzemí na nás před místností se sochou čeká třímetrová písečná past, ve které žije neznámý kousající obyvatel, což víme již z předchozí návštěvy. Vojta se přesto odhodlá skočit, rozbíhá se a bohužel zakopává a rozplácne se jak široký tak dlouhý na písek. Nastálé situace okamžitě využívá Tomášek: „Rozbíhám se, skáču na Vojtu a odrážím se od něj a skáču na druhou stranu.“ Bezpečně se tak dostává na druhou stranu.

Písečná past II

To Rohlík zvolil pro přechod přes písečnou past jiný způsob. Vypil pavoučí lektvar a utkal si pavučinku (nejspíš ze zadečku). Poté po ní přelezl a aby Kudlovi nedal sebemenší důvod ho nechat spadnout, tak prohlásil: „Já na sobě prakticky nic nemám, takže nejsem moc těžký.“
Nato odvětil Džája: „Ty jsi vlastně takový adamita.“
A Rohlíkova odpověď? … „Nene, nejsem, mám vak…“

Patová situace s vojáky

Tomášek drží v kravatě jednoho vojáka, Martin má na hrdle přitisknutý meč od druhého vojáka, třetímu vojákovi vyráží Tereza z rukou kuši a čtvrtý voják se snaží přivolat rohem posily. Míla s Jarčou nemohou střílet, protože mají v cestě Martina a „jeho“ vojáka. Džája se snaží vyřešit situaci a zabít Martinova vojáka zelenými blesky. Pro jistotu kouzlí hned tři najednou. Teď si ještě ověřit, zda se povedly na procentní kostce. První hod = 0. Dobrý, teď ještě nehodit další nulu, aby to nebylo sto procent. Druhý hod = 0. Takže Džája hromově vykřikl: „Járak Bárak!“ a z konečků prstů se mu zakouřilo a možná se mírně zazelenaly, ale po zelených blescích ani vidu ani slechu.

Džája a Hyperprostor

Náš kouzelník se naučil nové kouzlo a počal ho hojně využívat. Obzvlášť u řeky, přes kterou se zbytek družiny nemohl dostat. Když se takhle teleportnul na druhou stranu řeky do neznámých míst, počal zbytek družiny spekulovat nad tím, co by asi dělal, kdyby ho tam někdo přepadl.
Míla: „Jen doufám, že tam za rohem nebude skřetí McDonald…..“

Studna a pochodeň

Míla chce hodit do studny pochodeň, aby zjistil, jestli je v ní voda nebo jestli v ní někdo není.
Tomášek: „To jako že nám ji někdo hodí zpátky, jo?“

PJ za nic nemůže

Míla (zkroušeně): Jsem na čtvrté úrovni … (a bleskově dodává směrem ke Kudlovi) …ale ty za to nemůžeš!“

Ukázka naší paranoi

Postup při zapínání páčky na sloupu, z kterého létají ohnivé koule.
1.návrh, který neprošel.
Míla: „Lezu Tomáškovi na ramena a objímám sloup kousek nad páčkou. Páčku poté zapínám nohou.“
2.návrh, který už prošel.
Míla: „Tak si tedy lehám na zem k patě sloupu, beru meč za čepel a spouštím páčku pomocí meče.“

Popis ornamentů

Kudla: „Nacházíte se v místnosti s podivnými ornamenty na stěnách.“
Někdo z družiny: „To budou asi výjevy z Kámasútry.“
Míla: „Nebo možná nějaký zvířata?“
Nu což, každému je vlastní něco jiného…….

Kouzelníkův perný den

Po dalším souboji se zlobry se povážlivě tenčí zásoba kouzelníkovi magenergie a tak se odváží k opovážlivé otázce
Džája: „A nemohl bych si vzít 13 magů na dluh? Jako kontokorent?“

Konec absťáku

Tomášek konečně nachází toužebně hledaný štít v starobylém sarkofágu, je z toho tak nadšený a zmatený, že prohlásí:
„Takže ten štít je kovovej, jo? To je jako z nějakýho kovu, jo?“

Troška toho bidlování

Martin k Tomáškovi: „Vytáhni to svý bidlo z vody, ať vidíš, že se ta hladina vlní.“
….
Tomášek k Martinovi: „Pojď teda místo mě na kraj bidlovat.“

Džája: „Tomáš je kat Bidlář.“

Míla: „ Tak vytáhněme tedy ta bidla.“

Barbarův pokus o získání životů

Uprostřed souboje s jezerním drakem vznesl Tomášek dotaz k PJejovi.
Tomášek: „A můžu během souboje takhle sklonit hlavu k prsům a sníst tu léčivou houbičku, co mi visí na krku a vyléčit se?“

Perverzní návrhy

Sad, Corax a Martin z Boru zkoumají sochu vnadné bohyně Namnete.
Míla: „A není na ní nějaký čundlík, který by se dal zmáčknout?“

PJova představa o přeplněné místnosti

Kudla: „U oltáře stojí DAV deseti postav.“

Barbarova touha

Zloděj uprostřed noci zmizel a Sad s Coraxem se probudili a jdou ho hledat. Každý má své důvody a zde je ten barbarův.
Tomášek: „Martin šel do chrámu a ty kněžky ho tam teď onanujou a já chci taky.“
A tak vyrazili.

Kudlovo zamumlání

Kudla popisuje vzhled elementálů a trošku přitom zamumlá: „Horní část je jako žena a spodek oheň.“
Míla: „Cože, KOŽENÁ?“

Jen krapítek od postupu

Míla je sto bodů od přestupu na další úroveň. Je však obklíčen rozezlenými a smrtelně uraženými elementály a po boku má jen Tomáška.
Míla: „ Já to vzdávám a vrážím si dýku do břicha.“

Prokletí

Tom s Mílou jsou prokleti kněžkami bohyně Namnete a pokud nedonesou do 200 dnů Ohnivý prsten odněkud ze severu, tak shoří v hrozných mukách.
Tom: „A není to tenhle prsten?“ A namátkou vytahuje první prsten, který se mu v batohu dostává pod ruku.

Návrh, jak obelstít kletbu

Tom: „A co kdybysme za těch 200 dnů stáli pod vodou, to bysme pak nechytli, ne?

Válečník se vítá s neznámými barbary

Tom: „Padněte na kolena a proste o život.“
Nezafungovalo to.

Barbarova gymnastika

Tom: „A můžu udělat krok a dřep?“

Nová válečná taktika

Tom: „Poběžím k nim pozadu a oni si budou myslet, že utíkám od nich a pak, až budu u nich, tak se otočím a useknu jim hlavu.“

Problémy rozšířeného soubojového systému

Tom: „A na kterém hexu ležím? Tam, co teď stojím?“

Běh vstojmo

Tom: „A když vstanu a poběžím jako vstatej ……“

Plížením plazením vpřed

Válečník se snaží přiblížit k cizímu barbarovi s lukem plazením se, aby se vyhnul jeho šípům. Barbar ho přesto neustále trefuje a Tom se přesto neustále plazí. Kouzelník to komentuje.
Džája: „ Tomáš je takovej sebevražednej plaz.“

Výtečný návod jak vyslýchat nepřátele

Válečník s hraničářem vyslýchají zajatého barbara. Bohužel se toho ujal válečník.
Tom: „ Ty hajzle, pověz nám, než tě zabijem, kde jsme.“

Nic moc se nedozví, a tak pokračuje: „V kolika jste cestovali?“
Barbar: „Ve třech.“
Tomáš (šlape mu na krk a výhružně): „V kolika?“
Barbar (přidušeně a naléhavě): „Ve třeééch!!!“
Tomáš (šlape ještě víc): „Přiznej se, v kolika doopravdy?“
Barbar (nešťastně a naléhavě): „Ve třéééééééééch!!!!!!“
Tomáš: „Tak mu usekávám ruku v předloktí.“
Barbar omdlévá.
Tomáš: „ Tak ho holt dobíjím, aby se netrápil.“

Co s nastávajícím večerem?

Kudla: „Přišel večer.“
Tomáš: „Proti nám přišel večer.“
Martin: „A Tomáš mu usekává nejdřív ruku v předloktí a pak hlavu.“

Strach z pteradoktyla

Toma s Mílou napadl pteradoktyl. Jsou z toho poněkud otřeseni.
Tom: „Poslouchám, jestli neuslyším netopýra (netuší, že je to pteradoktyl) a koukám, jestli ho neuvidím.“

Tom: „Tak jdeme opatrně dál.“
Míla: „Tak já jdu teda normálně dál a Tom jde vedle mě opatrně.“

Souboj s pteradoktylem

Míla je v bezvědomí a Tom útočí na nestvůru
Tom: „Útočím na pteradoktyla se slovy ´Kurva, Mílo, vzbuď se´.“

Tom: „A já jsem si v dovednostech dal ňákou jízdu na nestvůře, takže jestli vzlítne, tak bych ho asi zvládnul.“

Souboj je pro Toma čím dál tragičtější.
Tom: „Útočím a kopu do Míly, aby se probral.“
Martin: „A Míla se právě probíral a tak znovu upadá po tvém kopanci do bezvědomí.“

Moderní hry v nemoderní době

Zloděj je vyzván k hazardním hrám.
Kudla (za naverbovaného obchodníka): „Dáme karty? Třeba pokříček?“

Jaké jméno, takové prostředí?

Kudla: „Hospoda se jmenuje Velbloudův prd.“

Těžké počty

Alchymista s kouzelníkem hledají volný stůl u Velbloudova prdu.
Kudla: „Minimálně tam jsou čtyři místa a maximálně tak …“
Džája: „….pět!“

Narážky na PJ

Džája k Rohlíkovi (který se delší dobu neúčastnil): „My (kouzelník s alchymistou) jsme třeba minule začali hrát až v 11 hodin. Osud tomu chtěl……“

Rohlík si vzpomíná na poměry v družině

Rohlík: „A ta hospoda se jmenuje Velbloudí prd až po vaší návštěvě, že jo?“

Pokus o zblbnutí kouzelníka

Džája s Jarčou se vrací k Atimachovi a přichází s nimi již i Míla.
Atimach: „Áááá, máte tu nového druha. Ten je od vás?“
Džája: „Ne, ten je od vás.“

Urážka in memoriam

Atimach si vyslechl povídání o souboji s pteradoktylem a popis Tomáškovy smrti a pohotově zareagoval.
Atimach k Mílovi: „Takže ty jsi utekl? To bylo moudré. A tvůj spolubojovník neutekl? Ten moc chytrosti nepobral, že?“

Vojenská morálka

Rohlík se s vojáky baví více než uctivě.
Rohlík k neznámému vojínovi: „A nemůžeme stát někde jinde, pane vojáku?“

S úlisností nejdál dojdeš

Tomášek je v poutech po svém nevysvětlitelném útoku na jednoho ze spolubranců a žadoní u Martina a Rohlíka o přeřezání pout.
Tomášek: „Klucííí, kámoši, rozvažte mě.“
„Ani náhodou.“ Zazněla jako z jedněch úst nedomluvená odpověď zloděje a alchymisty.

Rozvážka pečiva

Jarča dostává od kouzelníka Atimacha něco záhadného tak, aby to ostatní neviděli.
Rohlík: „Asi croissant.“

Mečoví návrháři

V kovářství.
Míla: „Můžeš se mi kouknout na tenhle meč od mumie, jestli není nějaký kouzelný?“
Džája: „Ten není od mumie, ten je od Versaceho.“

Jak je to s reklamou ve fantasy?

Tomášek se stále snaží dostat z pout.
Tom: „Já chci rozvázat.“
Rohlík: „Nevaž se, odvaž se.“

A s moderními technologiemi?

Tom si pomocí své speciální schopnosti zjišťuje charakteristiky svého soupeře.
Tom k PJovi: „A pošleš mi nějaký jeho čísla?“
Džája: „Jako mobila, jo?“

Rohlík vyslýchá Toma.
Rohlík: „Ty hele, cos to tam dělal v tom autě?“

Alchymista provokatér

Voják zve zloděje s alchymistou na večerní zápas Tomáška na život a na smrt v aréně.
Voják: „Tak tady zatím buďte a večer se přijďte podívat na lepší zápas.“
Rohlík (potměšile směrem k Tomáškovi): „Tome, přijdeš taky?“

Alchymista provokatér i v reálném životě

Kudla (za Atimacha) k části družiny: „Takže kam jdete?“
Rohlík (akorát se zvedající): „Já jdu zrovna na záchod.“

Nejmenší možný oddíl je…

Kudla: „Půjdete v oddílech po dvou.“
Džája: „Ty větší oddíly budou po dvou a ty menší ….. to je tajný.“

Smlouvání v podání kouzelníka

Džája: „Tak dám 12 zlatých a níž už ale fakticky nejdu.“

Dokonalý jízdní řád

Na lodi.
Džája: „Kdy se pojede?“
Kudla: „Až bude plná kapacita.“
Džája: „A kapacita je kolik?“
Kudla: „Kolik přijde….“

Když člověk neví, kde mu uši stojí…

Kudla: „Nepřítel vám může uříznout i to, na čem ty uši stojí.“

Návrat ke Svenovi

Vrátil se pouze Džája, Míla a Jarča.
Sven: „Takže jsem se dohodli na odměně 1 zlatý náhrdelník pro jednoho a jste tu již jen tři, že?“
Džája pohotově: „Ti zbylí čekají venku.“

Kam vítr, tam plášť

Tomášek se rozhodl přidat k Martinovi se Santiagem a Santiago ho po všech těch předchozích peripetiích, kdy doporučoval vojákům jeho uvěznění, zabití a mučení a kdo ví, co ještě přivítal poplácáním po ramenou a slovy: „Ty, ….rád tě tady vidím.“
Jen jestli to nebylo tím, že mu Tomášek před chvílí zachránil život…..

Držgrešle alchymista

Tomášek k Rohlíkovi: „Máš u sebe nějakej léčivej flakónek?“
Rohlík: „Dám, až ho budeš potřebovat.“
Tomášek: „Já ho potřebuju teď.“
Rohlík (starostlivě): „A co tě trápí?“

Kudlovy brepty:

„v místnosti se dva sáhy od vás tvořily rohy ….“
„v rohu se plotila mříž ….“
„Dýka takhle šmrncla a odlítla do vodních plání.“
„Udeřil jsi do příšery a minuls ji.“
„Drak zasténal a skácel se mrtvě do vody.“

Martinovy brepty:

„ a nejsou ty stěny náhodou vošolíchané do hladka od kožených křídel?“

2 komentáře to “Brepty a přeřeky ještě z Dračáku”

  1. […] poznámek vytažených z Martinové databáze Přeřeků a hlášek, která se vztahuje k tomuto hernímu […]

  2. healthraport.cz napsal:

    Velice citlivě zkoncipovaný článek. Pozdravuji!

Leave a Reply