Archive for Říjen, 2004

31 října, 2004 Categorized under Nezařazené

seance 29. až 31.10.2004

V hlavních rolích: Džája, Jarča, Martin, Míla, Rohlík, Tereza, Tomášek a Vojta

Vedlejší role: zlobři, trpasličí kouzelník, za(pe)kle(i)tá socha, vesničané, Sven, měšťané, Bez a jeho parťáci, tisíc vojáků v bezpečí pevnosti, čtyři vojáci v nebezpečí naší blízkosti

Special Main Star: Kudla

Družina započala své dobrodružství tam, kde minule skončila. Tedy v Silvenu v obchodě všemi mastmi mazaného obchodníka se zbraněmi. Někteří z dobrodruhů (obzvlášť Corax xyntý) vydrželi donekonečna smlouvat o ceně a tak se část družiny vydala k alchymistovi a část do hospody. První překvapení bylo to, že se z alchymisty čistě náhodou (PJovým prořeknutím se) vyklubal Sven, o kterém se zmiňoval duch princezny, který se družině zjevil po zabití medúzy. Že to je princezna, to se dozvěděli až od Svena, který povyprávěl smutný příběh o dvou dcerách jednoho krále a o černokněžníkovi, který je zaklel poté, co mu nebyla jedna (či obě?) dány za ženu. O moc víc z něj udatní dobrodruzi nedostali, a tak se všichni opět setkali v hospodě.
V hospodě se mezitím k přítomným členům družiny (Míla, Jarča a Rohlík) přidala nová, bezesporu zajímavá postavička, Kroll Doražto. Vzhledem ke svým rozměrům, vyřídilce a inteligenci se díky němu stane z víceméně nenápadné družiny družina více než méně nápadná. Přes úvodní nevraživost a netečnost obzvlášť z hraničářovy (Mílovy) strany se přeci jen dokázal vetřít do družiny a hned se začal opíjet na účet přítomných členů dru….. na účet všech přítomných. Jeho podmínkou vstupu do družiny byl podíl na slíbené odměně za vysvobození sochy, který začal na 60% z celku a postupně dorostl za různé službičky jako držení lana a podobně na celkových procent 95. Zbylí členové družiny celkem bez problémů souhlasili (Tomášek až po důrazném kopanci a významných pohledech) a to hlavně proto, že družině jaksi žádná odměna slíbena nebyla.
Takže družina se vyspala v hospodě a druhý den vyrazila do hradu. Hned za branami je čekal nepříjemný přechod řeky, který kroll zvládl celkem bez problémů i se zlodějem na zádech, ale pro zbytek družiny to bylo vyslovené martýrium a pro Vojtu málem i výlet až k moři. Naštěstí nakonec vše dobře dopadlo a vzešlo z toho pro všechny ponaučení, že už by se snad konečně, po několikerém topení se, mohli naši hrdinové naučit plavat.
Hrad zůstal ve stejném stavu, v jakém ho skupina zanechala. Díky mapě hrdinové hned našli cestu do spodního patra, kde nastal malý problém v přeskočení třímetrové pískové plochy, kde se opět nacházely nám již známé písečné blechy nebo něco podobného, což pocítilo na vlastní kůži ve formě kousnutí pár postav, které náhodou či masochisticky úmyslně zakoply a vyválely se v písku. Nakonec se přeci jen všichni dostali do velkého sálu, ve kterém opět začaly létat firebally a navíc se tu vyskytla jakási líheň zlobrů. Zatímco část družiny bojovala se zlobry, Tomášek s Džájou počali vymýšlet, jak dostat šém do podstavce sochy (což byla také jedna z rad od Svena). Kouzelník na Tomáška zakouzlil Rychlost a Tomášek se jal utíkat k prostřední místnosti se sochou. Když tam doběhl, tak zjistil, že je zavřená. Džája se tedy teleportoval do místnosti, aby mu válečník mohl prostrčit šém dovnitř skrz mříže a pro změnu zjistil, že socha je opět na svém místě a tudíž podstavec není prázdný a nelze tam vložit šém. Zbýval tedy podstavec s torzem sochy v jižní části místnosti. Nakonec se podařilo vložit šém tam a socha zmizela. Objevil se ale trpasličí čaroděj a nejdřív si chvilku hrál na teleportační honěnou s Džájou aby posléze zmizel i s Mílou a Terezou, kteří s ním na neznámém místě v neznámém čase a z neznámého důvodu svedli jistě hrdinný boj, který určitě bude zmíněn v Mílových pamětích.
Jelikož se nekonala žádná děkovačka ve formě princezniných slov, věcí a služeb, tak družina vyrazila zpátky do vesnice za Svenem. Ten zklamal ještě víc, protože řekl, že mu princezna ve snu poděkovala místo aby poděkovala osobně členům družiny, obzvlášť ve formě těch služeb. Princezna tudíž všechny docela dost nasrala. Sven si nejspíš myslel, že by to mohl urovnat tím, že družině nabídne časově omezený, strašně nebezpečný a vůbec podivný úkol, za který každému dá zlatý náhrdelník v ceně 1200 zlatých. No, Sven bude asi dost podivný týpek, když má v držení tolik zlatých náhrdelníků najednou a všechny za 1200 zlatých.
Jelikož družina neměla nic jiného na práci, tak úkol přijala, získala průvodní dopis, který musí doručit obchodníkovi jménem Atim Ah do jeho obchodu (se zeleným diamantem ve znaku) na náměstí v Teranu. To je město daleko na jihu v poušti, kam se má družina dostat přes Tinvil, Taurit, Velkou řeku, Psí strž, hory, karavanní stezku a poušť. U Atim Aha je třeba vyzvednout bedničku s tajemnými lektvary, které jsou strašně moc vzácné a nejspíš je bude chtít strašně moc kouzelníků a alchymistů cestou zpět ukrást, a vrátit se s ní do 40 dnů. Celkem lehké.
Hrdinové se tedy bez prodlení ….. tedy s malým prodlením v obchodech ….. vydali na cestu. Došli do Tinvilu, vyspali se v hospodě, ráno opět úspěšně utráceli v obchodě a nakonec k večeru přeci jen dorazili do Tauritu, což je velký přístav na březích Velké řeky. Zde si v přístavní knajpě U Zelené žáby vyhlídli čistě náhodou jednoho obchodníka jménem Bez, z kterého se vyklubal i celkem obstojný pašerák. Na druhou stranu řeky se totiž díky válce dalo dostat jen s povolením nebo tajně. Na získávání povolení nezbýval čas a tudíž se družina uchýlila k méně legálnímu způsobu. Bez tedy celou družiny za nekřesťanských 60 zlatých převezl přes řeku. Neobešlo se to bez menších hádek a sporů, ale nakonec se naši hrdinové přeci jen dostali na druhou stranu.
Zde byl jen úzký břeh a hned za ním bažiny. Byla tma a družina se tedy držela Bezových rad a vydala se směrem na sever, kde měl být poblíž vojenské pevnosti přechod přes bažiny. Bohužel, dřív než na přechod narazila na hlídku čtyř vojáků, kteří i v naprosté tmě chodili po břehu bez světla a stříleli z kuše jako za dne. Když přišli blíž, tak se přeci jen ukázalo, že nějaké světlo mají (předtím neviditelné) a že po dobrodruzích chtějí, aby odhodili zbraně a vzdali se. Nakonec se celá situace poněkud zvrtla. Míla s Jarčou zůstali schovaní s připravenými luky ke střelbě. Tomášek s Martinem odhodili zbraně a čekali, co se bude dít. Džája vyjednával a kroll se ledabyle opíral o svůj těžký kyj, který nejspíš vojáci považovali za hůl. Jelikož vyjednávání nikam nevedlo a vojáci se podplatit nenechali a stále chtěli družinu odvést do pevnosti na výslech, tak nakonec přeci jen došlo k násilí. Válečník Tomášek chytil jednoho z vojáků do kravaty, druhý voják zase přiložil meč k hrdlu zloděje Martina a kroll Tereza zatím vyrazil svým kyjem kuši z rukou třetího vojáka. A čtvrtý voják si poodstoupil a vzal do ruky roh, který měl u pasu. Takže patová situace. Nakonec se ale změnila v bohapustou řež, ve které družina poprvé prolila krev zastánců zákona. Kroll zabil vojáka držícího v šachu zloděje, ten uskočil stranou a Míla s Jarčou prošpikovali šípy vojáka troubícího na roh. Ten však již stačil z plných plic zatroubit.Třetí voják by zabit v zápětí krollem a čtvrtý byl vzat do zajetí. Po chvíli totiž nedaleko od družiny vybuchla zem a začaly tam šlehat plameny, které osvítily blízké okolí a i nedalekou pevnost. Družina tedy popadla svého nového zajatce a rychle ustoupila po břehu co nejdál na jih. Během útěku počalo svítat a po několika mílích družina dorazila do míst, kde se již nedalo dále po břehu pokračovat, protože se tam řeka vylévala do bažin. Skupina se tedy vrátila kousek směrem na sever a začala opatrný přesun přes bažiny. Několik členů cestou zapadlo, ale jelikož byli všichni navázáni na jednom lanu, tak nakonec všichni cestu přes bažiny přestáli bez úhony. Na druhé straně čekaly hory a na jejich úpatí pastviny, které byly protknuty cestou vedoucí z pevnosti a podél které se potulovaly skupinky vojáků. Ze zajatce družina vyzjistila, že v cestě na jih brání strážná pevnost Psí žleb, přes kterou se dá projít jen s propustkou v ruce. Propustka se dá získat ale pouze v pevnosti u řeky. Tím pádem má družina za zády bažiny, před sebou pastviny uzavřené ze všech stran nepropustnými horami, na jejichž jednom konci je velká pevnost u řeky s tisícovkou vojáků a na druhé straně je strážní pevnost Psí žleb skrz níž vede jediná cesta vedoucí dál do pouště. Co s tím? Jedna možnost tu je. Zmámit zajatého vojáka, vyslat ho do pevnosti, aby přinesl propustku a pak se pomocí ní dostat skrz Psí žleb. Vyjde to? To se uvidí na další seanci.