seance 29.1.2005
V hlavních rolích: Džája, Jarča, Martin, Míla a Tomášek
Vedlejší role: pár zlobrů a pár neviditelných nepopsatelných nestvůr
Special Main Star: Kudla
Nejprve snad trocha slov k oddělené části skupiny, tedy k Džájovi s Jarčou. Jejich dobrodružství bohužel nejsou zaznamenána, kromě několika málo střípků, které se ke kronikáři donesly. Ale ty jsou tak neuvěřitelné, že jim lze jen těžko věřit a budou muset být podrobeny hlubší analýze, zda nejde o podvrh. Dle nich například měl kouzelník Džája utlouci svojí dřevěnou holí a za pomoci své „neuvěřitelné“ síly dvoumetrovou horu masa a tuku, zlobra. To hovoří samo za sebe, takže nezbývá nic jiného než počkat, zda se někdy družina opět setká a zda tyto historky budou potvrzeny či vyvráceny.
Zbytek družiny se zatím jal opatrně prozkoumávat otevřené průchody ve zdi. Za nimi se nacházeli dvě identické místnosti s podstavci, na nichž byl v každé pod podivnými klíckami položen železný triangl. Ač varováni zvláštní předtuchou, přesto se dobrodruzi pokusili vytáhnout první triangl z klece. To se nepovedlo a tento pokus odnesl zloděj, který byl náhle sražen k zemi ošklivě poškrábán. Nejdřív si myslel, že na něj zezadu zaútočil barbar Tomášek, čemuž by odpovídaly ty škrábance, ale ten se v tu chvíli pokoušel roztáhnout mříže v kleci, tak nezbyl nikdo jiný než někdo neviditelný. A tak se strhl boj. Ten spočíval v zarputilém sekání a mávání mečem v místech, kde by tak asi pravděpodobně nepřítel mohl být. Překvapivě tento styl boje i fungoval a po posledním úspěšném zásahu, po kterém se ozval bolestný sten, se klec s cvaknutím otevřela a triangl se rázem ocitl ve vlastnictví družiny.
Hned se vypravili prohledat mříž kolem studny a samozřejmě se na ní nacházel mechanismus, do kterého triangl perfektně zapadal. Bohužel tam bylo místo, do kterého by perfektně zapadal ještě jeden triangl. Družině tak holt nezbývalo nic jiného než absolvovat ještě jeden, pro neutrálního pozorovatele jistě, komický souboj, který pro ni také dopadl nadmíru dobře a i druhý triangl se ocitl v rukou uzurpátorů tajemství dungeonu.
Po zaklapnutí trianglu na své místo se mříž poslušně zvedla ke stropu a cesta ke studni byla volná. Uvnitř studně navíc byly schody, které družinu zavedly do nižšího patra a do místnosti, jejíž stěny byly pokryty zvláštními ornamenty a ve které se nacházel starobylý sarkofág.
Po zkušenostech z minulých dobrodružství se k tomuto sarkofágu družina chovala opravdu opatrně. Opatrně sejmula víko a pro jistotu mrtvolu uvnitř ještě tak třikrát až čtyřikrát zabila, usekala jí hlavu, ruce a nohy a jednotlivé části dala co nejdál od sebe. Takto ubezpečeni o bezpečnosti svého dalšího počínání se naši dobrodruzi vrhli do prohledávání sarkofágu, ve kterém nalezli pár zajímavých věciček. Zajímavých obzvlášť pro barbara, který zde nalezl štít, po kterém už měl opravdový absťák.
Z místnosti nakonec i vedla cesta ven do údolí s říčkou, kterou družina sledovala až do bažinaté oblasti okolo velkého jezera. Podivné na tom jezeře je, že kolem jeho středu se stále drží mlha či nějaký podivný mrak. A co bude dál? No hádejte sami. Vor již je postaven, takže příště už jej stačí jen pokřtít a hurá vstříc nebezpečí uprostřed jezera….