seance 3.9.2004 – očima zloděje
V hlavních rolích: Džája, Martin, Míla a Tomášek
Vedlejší role: „tisíce“ kožených křídel, sličná medúza
Special Main Star: Kudla
Po minulé seanci, ve které většina naší družiny padla za oběť olbřímím netopýrům, jsme se ve značně okleštěné sestavě opět vrátili do jeskyně a snažili se najít východ, abychom konečně dostali tvrdě získaný šém na místo určení, k nerudné soše.
Ale hned na začátku nám krvelačný Kudla při naslouchání sdělil, že slyšíme šustot „tisíců“ kožených křídel, což jsme brali lehkomyslně s velkou rezervou a celkem v klidu prohledávali jeskyni, jestli nějaký východ přeci jen nenajdeme. Málem se nám to stalo osudným.
Lehkomyslnost nás přešla hned vzápětí, kdy se „tisíce“ křídel počaly měnit ve skutečnost a napadla nás záplava netopýrů. Díky bojovníkovi a hraničářovi byla ale tato situace zvládnuta celkem dobře. Zloděj s čarodějem k tomu moc nepřispěli. Zloděj hned na začátku tajnými signály přemluvil kouzelníka, ať na něj sešle kouzlo rychlost, které se sice povedlo, ale při kterém byl Džája na konci napaden netopýrem a padl v bezvědomí k zemi. Kouzlo navíc ani moc nepomohlo, protože Martin Džáju v dalším kole solidárně následoval a další boj sledovali již jen jako nestranní pozorovatelé a kibicové. Nakonec se i bitvy pasivně zúčastnili, neboť netopýři se rozhodli si je odnést někam do hnízdečka a počali je táhnout z bojiště pryč. Naštěstí se Míla s Tomem v té době již jakžtakž dokázali s netopýry vypořádat a nebohé omdlelé zachránili. Boj to byl opravdu tuhý, protože netopýři prokazovali úžasnou inteligenci, když postupovali jen o jedno políčko, i když mohli o dvě, nebo se najednou vznesli a napadali skupinu do zad. Až jsem začali věřit v nějaké společenství, něco jako netopýřistvo.
Takže jsme se všichni jakžtakž zmátořili a potřebovali jsme se vyspat a načerpat magenergii. Je až podivuhodné, jak se nám vždycky za zády zavírají možné únikové cesty, takže ani teď se nám nepodařilo dostat do relativního bezpečí. Nakonec jsme se ale přes všechny útrapy přeci jen vyspinkali do sytosti.
Po probuzení nám nezbývalo nic jiného než prohledat zbytek jeskyně, jakéhosi dómu s množstvím krápníků a stropem v nedohlednu. Hned po chvíli jsme narazili na podivný sloupec světla za otevřenými mřížemi, který byl na podstavci s reliéfem hlavy medúzy. To nás odradilo tak dokonale, že jsme radši prohledávali dál jeskyni. Džája si konečně vypustil pár blesků, ale nakonec nás neustávající příval netopýrů a Mílova smrt (Míla byl po chvíli reinkarnován) přeci jen přesvědčily, že správná cesta bude ta do světla na podstavci, což byl, jak se dalo čekat, teleport.. Jen jsme doufali, že to není to pověstné světlo na konci tunelu.
Operace Medúza
čas 0:00 – pokus o společnou teleportaci všech postav se spojenými rukama nevyšel; teleportace postupná, první prochází zloděj a za ním ostatní postavy
čas 0:00,5 – teleportace ukončena, postavy se ocitají v krátké chodbičce ústící do místnosti osvětlené komíhajícím se světlem pochodní a v dohledu plné podivných sloupů pokrytých krustou
čas 0:10 – ukončeno naslouchání, válečník slyšel pouze podivné zvuky, zloděj si myslí, že je tam had
čas 0:12 – kouzelník zjišťuje, že by se potřeboval vyspat a ostatní by si taky celkem rádi schrupli, teleport je ale kupodivu nefunkční
čas 0:13 – hraničář a zloděj, vlastníci úlomků zrcadla, se domlouvají na taktice a vyrážejí do akce a pomocí zrcadel postupně objevují jednotlivé části místnosti
čas 0:20 – zloděj spatří mohutné hadí tělo a nejprve se odvážně přibližuje blíž, protože tělo je v pohybu směrem od něj, ale vzápětí prchá zpět za sloup k ústí chodby, protože medúza se otáčí a pohybuje se jeho směrem
čas 0:22 – hraničář se vrací a po domluvě se zlodějem se plíží ke stěně proti teleportu, válečník a kouzelník zaujímají místa za sloupy nalevo od teleportu, dále od medúzy
čas 0:23 – hraničář Míla přebíhá mezi dvěma sloupy tak, aby byl spatřen medúzou, která to dá najevo zařváním; válečník si vzpomněl, že by se střep mohl rozpůlit, překvapivě povoleno
čas 0:24 – válečník půlí svou půlku střepu a předává ji kouzelníkovi
čas 0:27 – medúza se při svém pátravém pohybu zastavuje na druhé straně sloupu, za kterým číhá zloděj; situace začíná být kritická
čas 0:28 – medúza přeci jen pokračuje ve svém pohybu směrem k Mílovi
čas 0:29 – situace se málem zvrtá v katastrofu neboť válečník, jenž nedokonale pochopil plán, se chystá zařvat na kouzelníka, aby na medúzu hodil blesk; včas umlčen gestikulací
čas 0:29 – zloděj ve svém zrcátku zpoza sloupu vidí, že medúza je k němu zády a blíží se k hraničářovi
čas 0:30 – Martin zloděj vyskakuje zpoza sloupu, používá svou schopnost probodnutí ze zálohy (dvojnásobné zranění), medúza má postih na obranu -6, protože o něm neví, zloděj hází na kostce 6 a 3 a s ÚČ +6 (celkem tedy +15) medúzu zabíjí jedinou ranou
čas 0:31 – propuká veliká oslava na počest úspěšného zakončení operace „Medúza“
Nad mrtvou medúzou se rozpoutala diskuze, jestli jí uříznout hlavu a tu pak používat jako zbraň, která byla rázně uťata ve chvíli, kdy chtěl vak na hlavu zloděj udělat z kůže na ocasu medúzy, neboť medúza náhle zkameněla. Prý to tak obvykle medúzy dělají. Potvory.
Zde taky dnešní hra skončila. Čeká nás v dosud neprozkoumané části místnosti další nestvůry anebo obrovský poklad?